Moravští a Slezští Vlastenci

 Nenajde se dnes člověk, který by necítil, že se ve společnosti něco děje. Že není vše v pořádku, a jsme si vzájemně cizejší, než před pár lety. Není nic stálého, o co by se mohl člověk opřít, čemu věřit. Žijeme stále v obavách, co ještě přijde. Nemůžeme plánovat, protože nemáme jistoty. Nemůžeme cítit bezpečí, protože pravidla neplatí a už vůbec nemůžeme věřit nikomu, protože dnes každý lže. Stalo se to pravidlem ve společnosti, stalo se to něco jako zákonem a přijali jsme lež, jako nedílnou součást společenského života. Lže každý, politici, kamarádi, známí, lže se i v rodinách samotných. Mávne se nad tím rukou a věříme, že se za pár týdnů na vše zapomene. Občan si už nepamatuje, jak mu politici lhali před volbami, chápe že je to asi samozřejmé a co se nad tím pozastavovat, když nic nezměním. Ta frustrace bezmocnosti je prolezlá celou společností. Nelze stejně nic změnit, tak mě volby ani nezajímají. A ti, co k volbám chodí, zase zajímá, jak daný uchazeč vypadá, zda je příjemný a už je nezajímá, co umí, co už udělal a jakou má kvalifikaci. Tak se stane, že klidně vede rezort financí chemik místo ekonoma, stejně jako ženská vede ministerstvo obrany a nemá ani šajn o struktuře armády. Volič zkousne vše. Vůbec nezáleží, že slibovali snížení stavu ministerstev a pak je o tři rozšíří. Vůbec nezáleží na ničem. Za dva měsíce volič zapomene na vše a politik, který neumí nic, než mluvit, dostane na starosti vedení určitého resortu naší země. Mnohdy i vedení země celé.

Žil jsem v době, kdy se občan vychovával k aktivitě zapojit se do společenského dění. Kdy byla snaha občana vzdělávat, nejen odborně, ale i společensky. Dnes je veden k lhostejnosti a kulturní nergamotnosti. Umělecká díla jsou močící panák na plastiku naší vlasti a děti chodí do parku, kde je socha, jak hlava klečícího muže je pod sukní v rozkroku sedící ženy na lavičce. Během vánoční pohádky, jsou děti v reklamách informováni o kapénkové infekci a kvalitou hygienických vložek. Učíme děti, že nejsou dívky a chlapci, ale že se mohou rozhodnout, jakého pohlaví budou. Učíme je dalším padesáti pohlaví a říkáme nahlas, že je to správné. Tato zvrhlá logika se také již stala pravidlem společnosti. Za chvíli se nebudeme divit, když žák namaluje otce vlasti Karla IV. jako černocha a ze Sněhurky udělá Číňana, co se nechal přeoperovat na ženu, aby se zachránil před hněvem královny. To není nesmysl a k smíchu už také ne. Už se to stává pravidlem společnosti a třeba herec Miroslav Donutil již dávno nahrál pohádku o Sněhurce gendrově vyváženou. A stanou se i horší věci pravidlem společnosti. Je to tak prosté. Stačí, když tento nelogický, ale státem podporovaný hlas, bude slyšet všude, bude hlasitější, než hlas od lidí používající rozum. Stačí mlčet a lež se stane pravdou.

Pamatuji si, jak jsme mávli rukou v devadesátých letech, nad přemalováním tanku č. 23 v Praze na růžovo. Vždyť to byla recese, sranda.

O nic nešlo. Prostě se to přešlo. Tak jako výměna prezidentské standarty za trenýrky. Už takové věci nebereme jako něco špatného, prohnilého. Už to bereme jako součást otevřené společnosti. Ale když je v otevřené společnosti sprosťárna tolerována, pak vychováváme národ k apatii, k lhostejnosti lidských a křesťanských hodnot.

A tak nám potichoučku vyrostla generace, která přebírá zemi a neumí rozeznat lidské hodnoty a pravdu. Zostuzuje naši historii, háže špínu na naše osvoboditele. Své kamarády zná jen ze sociálních sítí a tak ani nepozná kamarádské vazby, tak potřebné pro sociální cítění.

Učitelé překrucují dějiny a už se tisknou lživé knihy, lživé překroucené učebnice ve jménu státní pravdy a v tichosti se dostaneme do situace, že se naše vnoučata budou učit: to tatíček Hitler, to byl správnej chlap. Za něj jsme se měli v protektorátu jak prasata v žitě. Kdyby né Rusáků, tak jsme už dávno v německém blahobytu. Ještě že přišla Sametová revoluce, ještě že jsme měli Havla za prezidenta. Říkáte si, že přeháním? Že zveličuji? Ale vždyť se lže dodnes o té tzv. sametové revoluci. Hold ono se nehodí do krámu učit, že si to komunisté spolu se státní bezpečností zorganizovali sami. Ono se nehodí učit, jak Havel podrazil Dubčeka, jak podrazil i národ, protože neodstoupil z funkce po prvních volbách jak slíbil. Pak jednou, když hrozilo, že nebude zvolen, zavřeli poslance Sládka a protlačili Havla, aby byl opět prezidentem.

Nelze vzpomenout veškerá svinstva co se děla. Veškeré lži národu, podrazy a vyloženě hnusy, co provedli této zemi, tomuto lidu. Jsme ale lidé, věříme v nápravu a jsme schopni své omyly a chyby napravit. Třeba už ne pro generaci mou, ale pro generaci našich vnoučat. Pro krásu naší vlasti. Její historii a v neposlední řadě jsme povinováni svým rodičům, kteří prožili válku a nás vychovali k úctě k druhým, lásce k vlasti a pokoře před životem. Kde se stala chyba, že jsou v naší zemi lidé, kteří vládnou proti vůli svých občanů. A jak se mohlo stát, že tolik občanů miluje více Evropskou Unii, než rodnou zem. Než svůj národ, svůj jazyk, historii a kulturu. Kde se stala chyba?

Jsem přesvědčen, že lze vše napravit, pokud je dobrá vůle. A pokud se koná v mezích pravdy, pro pravdu budoucí. Nevěřím v nápravu, bez pojmenování příčin, proč k takové devastaci naší země a národa, došlo.

Vzpomněl jsem v úvodu, jak jsme k takovému zbídačenému stavu došli. Z důvodu přehlížení maličkostí. Z důvodu apatie a nechuti jít do konfliktu. Pamatuji jak se říkalo: Stejně nám povídají, že za socialismu bylo vše špatné a mě už to nezajímá. Ať si to mladí udělají po svém. Nyní, když hold už máme tu demokracii, tak ať se snaží.

My jsme jim vybojovali svobodu a dál je to na nich.

Zbaběle jsme byli ticho.

Ale jelikož jsme nechali ve společnosti říkat jen to, co se chtělo aby se říkalo, tak jsme připustili, že se začalo lhát. Ve jménu nového řádu, se říkala jen půlka pravdy o socialismu a komunistů. Ve jménu nového řádu, se osočoval Sovětský svaz jako zotročovatel východního bloku, jako diktátor a uzurpovatel moci. Sedělo nám, když jsme se ocitli v situaci utiskovaných chudáčků. Jak nás litovali a říkali jak jsme mohli v takové společnosti žít, jak jsme byli utiskováni Ruskem a celou komunistickou ideologií.

Tyto lži jsme nechali uzrát do stavu, kdy se podle nich začalo učit ve školách. Kdy podle nich začala pracovat celá společnost a státní mašinérie.

Najednou jsme v situaci, kdy ničíme pomníky osvoboditelům a nacistům je stavíme. Nacisty velebíme a hrdinné německé vojáky oslavujeme. Stále si říkáme to my za to nemůžeme, že je společnost taková.

Ale zapomněli jsme, že my jsme to zavinili. To my jsme nechali lhát o socialismu, o komunistech o celém východním bloku. Takže milá moje generace. Má-li skutečně dojít k nápravě v naší milované zemi, máme-li se upřímně podívat svým dětem a vnoučatům do očí a máme-li ještě něco pro svou vlast udělat, prosím, mluvme již pravdu. Musíme veřejně vysvětlovat, jak vše bylo. Říkat svým vnoučatům, že jsme měli krásné dětství, jak naši rodičové prožili válku a pak budovali tuto zemi do stavu, že po třiceti letech po válce, byla prosperující bohatou společností. Společností, ve které nebylo bezdomovců a každý mladý člověk se nebál založit rodinu a dostal od státu bezúročnou půjčku. Že stát neměl dluhy a bylo na důchody, na pomoc mladým. Stavěli se knihovny, byty a kulturní domy do poslední vesnice. Autobusem se člověk dostal kamkoliv a skoro kdykoliv. Podniky měli svá rekreační střediska a lázně byli pro všechny, protože patřily státu. Školství bylo na vysoké úrovni a zemědělství nám každý záviděl. Vyráběli jsme řadu věcí na světové úrovni, zdravotnictví bylo zdarma i zubař a řadu důležitých léků jsme si sami vyráběli. Proto jsme si mohli dovolit recept na léky za korunu. Krabici kvalitního Sunaru za deset korun a pro děti ve školách kvalitní svačinky i obědy. Tak byl socialismus krutý, že jsme jedli maso a ne sračky. Že potraviny museli mít předepsanou kvalitu, která se dnes nevyrovná jakékoliv západní zemi. Dnešní potraviny by moje babička měla problém dávat dobytku. Protože jak si vzpomínám, i dobytku se dávala kvalita. Protože byli zvyklí, že je ta kráva živila. Měli pokoru před vším živým. Měli sousedskou úctu, charakter a velká srdce.

Dnes se smějeme, jak děti natočí učitele a ten dostane výpověď. Kdo se nesměje není Čech. Kdo se nesměje je divnej. Kdo má cit je podezřelý. Takovou zvrhlost dnes naše společnost uznává a je jí prolezlá. Takže říkám nahlas. Moje generace svým mlčením a lhaním, zapříčinila tento hnusný stav ve společnosti.

Ne generace mých rodičů, co prožili válku a ani generace mých dětí, co začali školní docházku už v tzv. demokratické společnosti. Moje generace za to může a omlouvám se svým rodičům, svým dětem a vnoučatům, že jsme to dopustili. Dopustili jsme to, že jim tato rodná zem nepatří. Patří nadnárodním korporacím, bankám, kterým dlužíme, a bohužel i voda a nerostné bohatství je v rukou cizáků. V normální společnosti, by takoví správci vlasti, které jsme dobrovolně volili, protože hlavně plivali na komunisty a socialismus, tak takoví zrádci by byli v normální zemi oběšeni za vlastizradu.

My je uctíváme jako někoho, kdo nás přivedl do demokratického západu, do západu, co bombardoval školy v Jugoslávii, rozpoutal války v Africe a vůbec po celém světe. Po takových zrádcích vlasti jsme pojmenovali letiště, ulice a stavíme jim pomníky. Pliveme na Rusa, co nám dal svobodu a líbáme ruce západu, co nás okrádá. Říkáme tomu demokracie a už se bojíme ve vlastní zemi ozvat. Jsme zotročeni tak, jako jsme za 200 let nebyli.

Ale jsme rádi, že máme něco opraveného, vylepšeného a cítíme určité zlepšení. Přeci nám relativně nic nechybí a nemáme se zle. Tak se nevzrušujeme a pro svou slepotu, nevidíme jak přicházíme o vlastní zemi.

Nevidíme, že jsme vše prodali, zadlužili naše děti a udělali z nich otroky, pracující pro blaho cizáků.

Jim, našim dětem a vnoučatům, bude vládnout elita nadnárodních korporací, elita nového světového řádu. Dnešní nesvoboda bude nahrazena pravidly, která při porušení budou krutě trestána. V rámci demokracie bude regulace populace, výchova dětí státem, peníze nahrazeny virtuální měnou a ta bude na příděl. Nastane konec chovu zvířat, omezení pohybu, zrušení soukromého vlastnictví, vzdělání jen pro někoho, omezené vlastnictví půdy, omezení přírodního léčitelství a očipování všech, pro blaho demokracie, pro blaho lidu. Již dnes, je zrušen chov některých zvířat, hotovost je postupně nahrazena kartami a v některých zemích se zkouší varianta pohybu lidí jen ve vyznačeném prostoru. Někteří lidé již čipy mají a to je začátek zavedení globálního systému sociálního kreditu. Ve světě je již běžné, že stát přebírá výchovu nad dětmi a potřebné 5G sítě se rychle staví, aby byla skutečná kontrola nad všemi a vším. Vznikne světová armáda a nadnárodní korporace převezmou v klidu vládu nad světem, anebo alespoň nad částí světa.

O to se nyní hraje na Ukrajině. Jde o získání vlivu a kontroly nad důležitými surovinami. Jen hlupák věří, že vše se děje na záchranu demokracie na Ukrajině, na záchranu napadené země. Kdo není slepý ví, jak západ po desetiletí lstivě stavěl základny čím dál blíže Ruska. Jak ho neustále provokoval a chce ho zničit. Ovládnout a mít nad ním kontrolu. Nějaké ušlechtilé cíle na záchranu Ukrajiny vidí jen hlupák a omezenec.

Kdo chce, tak si pravdu najde a zná ji. Dovede i kriticky zhodnotit situaci a zaujmout selským rozumem odpovídající, pravdivé závěry. Kdo chce. Kdo nechce, a je líný sehnat si informace, a je líný logického myšlení, ten papouškuje fráze a stane se otrokem.

Bohužel, je v zemi mnoho takových papoušků a bohužel i na vedoucích místech. Pak vedou zemi lidé, kteří papouškují to, co jim je nařízeno z ciziny, a to i za cenu zrady svého lidu.

Vždy byli takoví lidé a vždy se s nimi společnost vypořádala. Byli to nejhnusnější zrádci a zaprodanci. Zradili svou zemi, svůj lid, pro mrzký peníz od ďábla. Vždy takoví skončili na šibenici. Nebylo v dějinách jinak a ani nebude. Je to jen otázka času. 

Proto již podruhé, prosím, představitelé mojí generace, odhoďte stud a mluvte hlasitě pravdu. Pomozte ještě ve svých silách co máte, své rodné zemi. Pomozte, pro blaho našich dětí a našich vnoučat. Láska k vlasti není sprosté slovo a musíme o ní mluvit čím dál hlasitěji. Přeci nejsme tak zbabělí a necháme si vzít to poslední co jako lidé máme. Úctu k sobě, pokoře k pravdě. Zvedněme prapor vlastenectví, prapor lásky k vlasti. Šiřme tyto ušlechtilé cíle. Učme je své okolí, své rodiny a hrdě braňme svou zemi. Vždyť se za chvíli tady ani nedomluvíme. Prosím, nalezněte sílu už nelhat a říkat pravdu. My ji známe. Ale dovolili jsme, aby se znala jen ta půlka, která jim vyhovovala. Nyní je třeba obrátit kolo dějin a říkat už konečně i tu druhou půlku.

V posledních letech našich novodobých dějin, je naší zemi diktována řada nařízení, řada zákonů a příkazů. Již ani nemáme právo odporu, protože je nám vyhrožováno, když tato nařízení a zákony nesplníme. Naši tzv. přátelé, demokratičtí přátelé, nám vyhrožují a diktují, co můžeme a co již ne. Už se nad tím ani nepozastavujeme a vše bereme samozřejmě.

Považte, že skutečně bereme jako samozřejmost, když nám, jako suverénní zemi, je diktováno, co máme dělat, a když ne, tak je nám vyhrožováno. To si ani v té nejhorší době nedovolil Sovětský svaz s celým východním blokem. Kdo říká opak, tak lže. Každý průměrně vzdělaný člověk ví, že ruský voják od nás po válce odešel a žádný prezident nedovolil, aby byla tady rozmístěna Sovětská vojska. Jelikož západ přibližoval základny k nám a defacto k Rusku, přišlo (slabě řečeno) nevhodné řešení. Je samozřejmé, že chtěl mít Sovětský svaz základny blíž k hranicím západu. Cítil se být ohrožen raketami a popravdě byl k tomu vyprovokován. Proto přišel srpen 68 a rozmístění vojsk na našem území. Mimochodem, jsme to dostali krásně zaplacené. Vím, že je to velmi stručně vysvětleno, ale pro naše zamyšlení to stačí. A považte, že dnes, naši vládní činitelé klidně souhlasí z rozmístěním cizích vojsk na našem území. Bez souhlasu národa.

Každý průměrně vzdělaný člověk ví, že NATO vzniklo roku 1949 a Varšavská smlouva v roce 1955. Tak dlouho, tedy šest let, čekal Sovětský svaz, než se začal bránit vojenské rozpínavosti NATO. Někdy si říkám, proč se to nevyučuje, proč se tyto věci neříkají nahlas. Proč utužujeme v lidech myšlenku, že východ, hlavně Sovětský svaz, byl a je tím agresorem a svou rozpínavou politikou chce uchvátit celý svět. Nikdy o to Rusku nešlo, nikdy ve své historii o to nestál. Jen vždy hájil svou zemi, své zájmy. Tak jako je hájí kterákoliv jiná země. Vždy byl agresor ten, kdo kolonizoval jiné země, kdo kolonizoval a ještě kolonizuje Afriku. Proč se nemluví o rozpínavosti USA? To je zakázané? Takoví jsme pravdomluvci?

Mimochodem za cca 250 let historie USA, nevedli Spojené státy válku jen zhruba 20 let. Tedy dalo by se říci, že skoro celou svojí historii byly Spojené státy ve válečném stavu z nějakou zemí.

Vždy z důvodu šíření svých zájmů a na úkor obyvatel jiné země. Jak tyto války nazveme? Takto se USA chovají stále i v dnešní době. Jsou to jaké války. Dokážeme je obhájit? A lze vůbec nějakou válku obhájit?

Ne, vážení. Jsme poseroutkové a zaprodanci. Neříkáme co chceme, co vidíme. Říkáme co se po nás chce, co je nám přikazováno a to i pod podhrůžkou trestu, pod podhrůžkou odvety. A to od námi vychvalovaných demokratických západních spojenců. Takoví jsme hrdinové. A říkáme tomu demokracie.

Větší demokracie byla, když byl u nás Rus. Ale to nemáme koule říkat. Takoví jsme zbabělci.

Dennodenně slyším kolem sebe, jak se mění význam slov. Vlastenec je minimálně nevhodné slovo. Demokracie, to zase nikdo neví, co to je. Protože tak jak je prezentována, nelze vysvětlit a nelze definovat. Kdo by se o to pokusil, dostane se do křížku s logikou a pravdou. Ale jsou i naoko bezvýznamná slovíčka. Třeba manželství. Jak může někdo polemizovat nad tím, že manželství je svazek muže a ženy. No vidíte a přesto se polemizuje a jelikož se hlasitě neříká, že je to svazek muže a ženy, klidně se časem přijme zákon, že je to jakýkoliv svazek. Vždyť je to přeci normální.

Tak jako normální bude, že rodina je kdokoli. Ne jen muž, žena a děti. Budou děti a rodič jedna, rodič dvě. Pokud nebudeme hlasitě odporovat, přijme se zákon a stane se to skutečností. Vše se stane, když budeme mlčet. I to, že nebudou auta pro všechny. Stačí lidem namluvit, že je třeba chránit planetu. Lidi na to skočí. Už nevidí, že je to jen marketingový tah, že se planeta zaneřádí horšími vlivy atd atd.

Stačí vyvolat hysterii, dát lidem zdůvodnění, protože člověk je od přírody líný přemýšlet a už vůbec ne hledat logiku. Když i sebevětší blbost zdůvodníš a dáš tomu popularitu, tak to ten hloupý lid vezme jako pravdu. To je osvědčený fakt.

Potvrdil se u covid mánie a pokud lidé neotevřou oči, budou takto oblbováni vždy, kdykoliv to vládnoucí nadnárodní elita, bude potřebovat. Lid jim dobrovolně předá vládu. Klidně se nechá oblbnout, nechá se několikrát přeočkovat a bude věřit, že je to pro něj výhodné, že mu je takto lépe.

Pak stačí jedna generace a už z nich budou jen trosky, nad kterými nadnárodní vláda bude vyslovovat svůj ortel.

Ten ano, ten už ne, no a tento? Sakra, kdo dovolil, že se narodil!

Kdyby to nebylo tak smutné, kdyby se to nedělo, tak se tomu třeba pousmějeme. Bohužel, ono se to děje, my tomu přihlížíme a nic neděláme. Jsme zalezlí doma před internetem, píšeme si na facebooku, telegramu, messengru a já nevím, kde všude, a myslíme si, že jsme ti praví bojovníci. Že jsme ti praví vlastenci. Zvednout zadek? Proč? Vždyť by mě bylo vidět! Doma při monitoru mě vidět není a tam jsem v bezpečí, tam jsem frajer, tam jsem hrdina.

A dokonce řada z mojí generace si ještě myslí, vždyť bych přiznal chybu, že jsem nechal lež tak bobtnat a ještě jsem ji živil zveličováním té státem propagované půlky pravdy a vědomě mlčel o té druhé půlce, která mě dala vzdělání, byt a jistoty a taky krásné dětství. Ta půlka, co mě naučila vážit si druhých, naučila mě pravdomluvnosti a taky, že peníze se získávají prací. Bez práce skutečně nejsou peníze. Každá koruna byla podložena prací našich rodičů. Proto nebyl stát zadlužen, proto vždy plnil své závazky a lid si státu vážil. Nepamatuji si, že by státní úředníci měli takové platy a monstrózní sídla jako nyní. Dokonce i poslanec měl normální plat i práci a systém řízení státu, systém národní fronty, byl demokratičtější a odbornější, než současný systém vládnoucích zlodějů.  

K hrdinům na internetu bych použil frázi z jednoho filmu: chce se mi zvracet. My jsme na sociálních sítích hrdinové, co nezvednou zadek od monitoru, ubíjíme se vlasteneckými slovíčky, vylíváme si srdíčka a hážeme špínu na všechny, kteří i jen malinko, mají odlišný názor. Jsme takoví sobci, že ani nechceme chápat rozdílnost názorů. Nechápeme, že i názor z jiného politického spektra může být vlastenecký. Mnohdy se chováme skutečně jako ubožáci. Sobci, co neznají pokoru před druhým názorem.

Nemluvím o pokoře před zrádci. I když jako křesťanská země bychom měli pokoru ctít i před nepřítelem. Protože i nepřítel je živý tvor. Ale zrada na svém národu, zrada na své vlasti, se neodpouští a nelze mít před těmito zrádci soucit a už vůbec ne slitování. Mluvím ale o pokoře před názorem oponenta, legitimním názorem na danou problematiku. Třeba proč máme tolik zdravotních pojišťoven a proč není jen jedna, státní. Dodnes jsem nepochopil nutnost více než jedné státní pojišťovny. Je to přeci tak zřejmé, že je vše děláno jen pro možnost rozkrádání daní. Drtivá většina privatizace má tento účel. Možnost oficiálně okrádat peníze občanů. Zákonem posvěcená krádež vybraných peněz, pod rouškou férové ruky trhu.

Tak jako pracovní agentury nemohou přeci pomoci zlepšit trh práce. Od toho jsou úřady práce pod správou státu. Vždyť je přeci logické, že pracovní agentury žijí z toho, že je jim zákonem dovoleno převzít povinnost úřadu práce a dát člověkovi v tísni, který má rodinu a třeba i hypotéku, tak tato soukromá pracovní agentura, mu dá práci. Vezme si z jeho mizerného výdělku dané procento pro svou režii a my tomu říkáme otevřený trh práce. Já tomu říkám okrádání člověka. Vykořisťování člověka člověkem a kdo tomu nerozumí, měl by se naučit používat rozum. Jestli práci zprostředkovává stát, neměl by přenechávat tuto zodpovědnost soukromým agenturám a tak okrádat lidi.

Dovolte, abych do třetice, prosím svoji generaci o zvednutí hlasu, ve prospěch naší vlasti. Je naší morální povinností napravit naše chyby. My jsme nechali vyrůst generaci protiruských štváčů. My jsme dovolili špinit Rusko, naše osvoboditele a určitě větší bratry, než ty západní, co nám vyhrožují trestem za neposlušnost. Ve jménu míru, žádám nemlčte a otevřete oči.

Přeci nechcete válku. Přeci nechcete, aby vaši synové museli vzít zbraň a to po boku nacistů, proti ruskému lidu, který nás od nacistů osvobodil.

Vaše dcery zůstanou bez manželů a vnoučata bez otců.

Prosím, nedovolte, aby naší zemi ovládli nadnárodní korporace, nedovolte světovládu a zánik národů. Z našich vnoučat se stanou otroci. Nebude jim patřit nic, ani život který žijí.

Oni, světovláda, budou rozhodovat kdo má právo žít a kdo ne.

Prosím, přemýšlejte o všem co přichází.

Vše směřuje k světovládě nad všemi a vším.

Válka na Ukrajině je zástupný problém a snaha ovládnout potřebné teritorium.

Během toho, ale stále probíhá systém přechodu na nadnárodní světovládu. Věci jdou velice rychle a naši zrádci toho dokonale využívají.

Musíme se spojit a zachránit naši zemi.

Neprosím vás pro sebe, ale pro své děti a vnoučata.

Je strašné vidět, jak zabíjíme v sobě vlastenectví, jak chválíme zrádce a nic neděláme.

Prosím, otevřete oči.

Již není čas a vlast nás volá.

Děkuji za pozornost

 Josef František Bartošek 

 ZDROJ  Svobodná Morava 

 © 2024-7/25  MSV INFO