Vědci zmapovali hranici Čech a Moravy, stovky hraničních kamenů chtějí zapsat mezi památky

17. 10. 2024

Hranice po staletí oddělující Čechy a Moravu je 480 kilometrů dlouhá a je na ní zhruba 1200 hraničních kamenů. Čtvrtina je z historického hlediska natolik jedinečná, že by se mohla stát kulturními památkami. Návrh na jejich zápis již připravují vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Hranici zrekonstruovali s využitím starých katastrálních map.

„Některé části hranice jsou známé a turisty hojně vyhledávané, jiné ale upadly v zapomnění. Našli jsme každý kousek původní hranice a prošli ji metr po metru. Některé hraniční kameny jsme objevili ukryté pod nánosy mechu a listí,“ řekl Novinkám geograf Petr Marek.

Na kameni, který hledal, omylem posvačil

Hraničníky podle geografů a historiků vyprávějí dějiny obou zemí. Hranici jako takovou, tedy pouze nehmotnou čáru, nelze zapsat na seznam památek. Kameny ale zapsat lze. Je mezi nimi mnoho unikátů. Některé z nich leží na území Jihočeského a Pardubického kraje, tedy v českých krajích, kam se území Moravy jakoby přesunulo při tvorbě krajů.

Kraje a jejich hranice se měnily od zrušení Země moravské již třikrát; v letech 1949, 1960 a 2000. Nově zmapovaná hranice by mohla být podle odborníků podkladem pro případné další změny.

Asi nejcennější kámen je ten nejstarší z roku 1636. Leží u Popelína, který je historicky moravský a nachází se v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji.

„Když jsem už unavený procházel hranici, tak jsem jej nejdříve nemohl najít. Sedl jsem si na kámen porostlý mechem, snědl chleba s vysočinou a říkal si, že někde tady musí být. Pak jsem se zvedl, odstranil mech a vykouklo na mě datum 1636. Na hledaném kameni jsem přímo posvačil,“ uvedl Marek.

Mnohé z hraničníků jsou unikáty

Z hraničních kamenů na česko-moravské hranici je jich zatím sedm zapsáno mezi kulturní památky. Čtyři se nacházejí v Jihlavě, jsou z roku 1750 a nainstalovány tam byly za časů císařovny Marie Terezie. Nechala je vybudovat, aby tak vyřešila spory o hranici mezi zeměmi Čechy a Morava. Je na nich vyobrazení českého lva a moravské orlice a jsou známými turistickými cíli.

Další památkově chráněný kámen je v Koclířově mezi Svitavami a Moravskou Třebovou, což je v Pardubickém kraji. Neodkazuje na země, ale na tři panství: Svitavy, Moravská Třebová a Litomyšl. Šestý je u Stržanova na Žďársku, což je dvoumetrový sloup s českým a německým nápisem Čechy a Morava, a sedmý mezi Studenou a Strmilovem v Jihočeském kraji.

Záměrem vědců je současný počet památkově chráněných hraničních kamenů rozšířit na zhruba 320. Šlo by o 26 míst, kde jsou samostatně nebo ve skupinách.

„Krásné hraničníky ze 17. století jsou u Šlakhamrů na Žďársku poblíž lokality Na konci světa. Další kameny jsou u Svitav. Podařilo se nám najít i kameny, které v katastrálních mapách vůbec nejsou uvedeny, protože jsme hranici prošli doslova metr po metru,“ uvedl geograf, který je z východních Čech a mapování hranice se věnuje již deset let.

K raritám podle něj patří šest hraničních kamenů poblíž řeky Svratky v Jimramově na Žďársku.

„Hraniční kameny oddělující Čechy a Moravu jsou cenným kusem naší historie, kterou stojí za to nejen chránit, ale i poznávat. Navíc samotná hranice by se jednou mohla stát unikátní naučnou turistickou stezkou,“ dodal vědec s tím, že některé kameny jasně ukazují, jak nelogicky byly hranice současných samosprávných krajů v roce 2000 vytvořeny.