Proč žiju v Česku, a ne v Čechomorávii?
„Morava je podivuhodná země už proto, že je a není.
Kdysi v dávné historii, bývala markrabstvím volně spojeným s Českým královstvím.
Dnes splynula s Československou federativní republikou a její jméno se vyskytuje už jenom v celostátních předpovědích počasí a v národních písních.“ – básník Jan Skácel
Vnímám jako problém a zárodek zla, že se ze slova „český“ udělala značka potírající všechno ostatní.
Velšan i Skot by se urazil, kdyby byl nazván Angličanem.
Ir by nejspíš rovnou střílel.
S označením Brit by ovšem každý z nich souhlasil. Je Velká Británie, nikoli Velká Anglie.
Je štěstím Ostrovanů,
že mají pojem zastřešující všechny národy ve státě. My takové slovo nemáme, a tak u nás všechno válcuje „Čech“ a „český“.
Je to ale nutné? Máme Českomoravskou vrchovinu, chodíme na skupinu Čechomor – nikomu toto spojení nevadí.
Proč by se tedy naše společná země nemohla jmenovat Čechomorávie (koncovka podle Francie, Itálie, Moldávie, Jugoslávie…)?
Ostatně tuto koncovku dnes už používáme v mezinárodní transkripci pojmu Česko: Czechia.
„Československo“ možná znělo našim předkům při svém vzniku divně.
Pojem „Čechoslovák“ u nás fungoval podobně jako na Ostrovech „Brit“ – byl zastřešující, vyjadřoval politický národ, nikoli etnický.
S tím jsem problém neměl. Nejde mi ale do huby slovo „Čech“. Čechem se prostě být necítím, ani jím historicky a etnicky nejsem.
Jsem Moravan, anebo Čechomoravan žijící v Čechomorávii.
Koneckonců, Moravia, stejně jako Bohemia, je ve světě dobrá značka.
Moravští bratři nám vybudovali skvělou pověst
– není důvod se za slovo Morava stydět.
WELCOME TO CZECHOMORAVIA!
Pavel Hub
ZDROJ Moravský národ
© 2023-9/13 MSV INFO