Nezodpovězené otázky z dob Velké Moravy aneb Kde stával Veligrad?

28. 8. 2023

Zuzana Šprinclová

27. srpna 2023

Bájný Veligrad neboli Velehrad je jednou z největších záhad našich dějin.

Kde přesně bylo hlavní město Velké Moravy?

Odkud vládli Mojmírovci a kde se scházely významné osobnosti tehdejší doby?

Jihomoravská vesnice Velehrad se díky svému názvu nabízí jako první.

Zdejší bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje je spolu s klášterem chloubou dnešního Velehradu.

Barokní stavba s přilehlými budovami cisterciáckého kláštera stojí na románských základech a v podzemním lapidáriu ukrývá tajemství dávných mnichů, umělců a stavitelů kláštera.

Každý rok sem přijíždějí tisíce lidí na výročí věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Slavní bratři ze Soluně, kteří v kraji šířili v polovině 9. století křesťanství a vzdělanost, ale kostel nikdy nenavštívili

– byl založen 200 let po jejich příchodu na Moravu.

Díky opravám baziliky se archeologům sice poštěstilo doložit osídlení Velehradu již v době Velké Moravy, centrum mocné říše tady ale nejspíš nebylo.

Staré Město

„Tady, kdo kopne do země, vždycky něco najde,“

říká u Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště postarší paní.

Staroměstská lokalita je na architektonické nálezy velmi bohatá. Badatelé tady našli sídliště z 9. století.

Z nalezených artefaktů je jasné, že Staré Město bývalo velkým střediskem s rozsáhlým předhradím, které chránilo mohutné opevnění.

Zdejší Velkomoravský památník předkládá obraz vzdáleného života středověkých lidí.

Stojí přímo u základů kostela z 9. století, obklopeného rozlehlým pohřebištěm.

Archeologové prozkoumali přes dva tisíce hrobů a zjistili, že zde bývali pohřbíváni jak zástupci bohatých a slavných, tak chudí zemědělci a řemeslníci.

V lokalitě pobývali Cyril a Metoděj a možná tu měli i své sídlo.

Valy u Mikulčic

V 9. století stával ve Valech hrad a rozsáhlé podhradí bývalo zřejmě sídlištěm vojenské družiny knížete.

V areálu o rozloze 50 ha archeologové odhalili 12 kostelů, baziliku, pozůstatky valu, asi 2500 hrobů, tisíce předmětů, zbraní a šperků dokládajících vyspělost kultury a cit pro umění.

Mikulčické sídliště zasahovalo i na druhý břeh řeky Moravy na Slovensko.

Poblíž obce Kopčany dodnes stojí evropský unikát

– kamenný kostel svaté Markéty Antiochijské,

který spojoval se slovanským hradištěm přes řeku Moravu 40 metrů dlouhý most.

Je dnes jedinou zachovalou sakrální stavbou z dob Velké Moravy.

Nenápadný kostelík postavili v 9. století a dodnes se zachovala většina původního stavebního materiálu.

I když se badatelům podařilo odhalit vznik kostela, nad nenápadným svatostánkem se vznáší jedna velká záhada.

Není totiž jasné, k čemu původní stavba sloužila, protože ostatní kostely stavěli lidé v té době na jiných půdorysech.

Nezodpovězených otázek z dob Velké Moravy je mnoho.

Archeologové prozkoumali hodně míst, kde by Velehrad mohl stát.

Dnes je ale téměř jisté, že to bylo ve Starém Městě nebo ve Valech u Mikulčic.

A možná že bývalo mocenské centrum v obou lokalitách a Velehrad se z Mikulčic přestěhoval do Starého Města.

O tom ale chybějí písemné doklady.

A tak je pravda o sídle duchovních a vlivných svého času nejmocnější středoevropské říše stále zahalena tajemstvím.

VELKOMORAVSKÉ PAMÁTKY V OKOLÍ

Archeoskanzen Modrá

Asi kilometr od Velehradu cestou do Starého Města se zastavte v obci Modrá, kde postavili archeoskanzen s replikami velkomoravského sídliště a kostela, který byl zřejmě nejstarším kamenným kostelem na Moravě.

Můžete tu vyzkoušet stará řemesla, vidět původní plodiny, keře a stromy a ochutnat speciality.

Lokalita Pohansko

Asi 20 km od Valů u Mikulčic a 3 km od Břeclavi je další důležitá zastávka při putování po velkomoravských památkách.

V lokalitě Pohansko stávalo raně středověké opevnění.

Jeho pozůstatky jsou dnes v archeologickém muzeu v přírodě, kde stejně jako před tisíci lety stojí staroslověnská svatyně nebo velkomoravská polozemnice. V expozici, která je umístěna v empírovém loveckém zámku, jsou vystaveny třeba šperky nebo zemědělské nástroje našich předků.

* * *

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 10/2014.

ZDROJ Lidé a Země