Matice moravská a Matice slezská
MATICE MORAVSKÁ
V SOUČASNOSTI
V současné době Matice moravská sdružuje více než dvě stě padesát odborných pracovníků z oboru historie a příbuzných vědních disciplín, které spojuje zájem o společenskovědní bádání na Moravě.
Jejím aktuálním cílem je rozvíjet a podporovat vědecké poznání minulosti se zvláštním zřetelem k dějinám Moravy, českých zemí a střední Evropy.
Matice moravská pokračuje ve vydávání Časopisu Matice moravské a úspěšně navázala na bohatou publikační činnost z prvorepublikového období. Vedle obnovených edičních řad (Knižnice matice moravské a Prameny dějin moravských) vydává i další publikace, především příležitostné sborníky.
V letech 2005 až 2011 Matice moravská úzce spolupracovala s Výzkumným střediskem pro dějiny střední Evropy:
prameny, země, kultura, a v sepětí s tímto projektem zaštítila vydání více než dvaceti odborných knih.
Vedle toho se Matice moravská podílí na pořádání přednášek a konferencí, často ve spolupráci s předními historickými pracovišti.
Více o činnosti Matice a podmínkách členství se můžete dočíst ve stanovách sdružení. Pokud tyto podmínky splňujete a chtěli byste se stát členy, vyplněnou a podepsanou přihlášku zašlete Ing. Věře Kazdové na kazdova@phil.muni.cz.
DĚJINY MATICE MORAVSKÉ
Počátky Matice moravské jsou spjaty s polovinou 19. století. V roce 1849 vznikla Národní jednota, která se etablovala jako vědecký a humanitní spolek.
Jeho cílem bylo vydávat knihy a podporovat knihovny, čítárny, přírodozpytné sbírky či vznik uměleckých děl.
V roce 1853 přijala jednota název, který přetrval do současnosti. Matice moravská se v roce 1869 rozhodla vydávat vlastní periodikum, Časopis Matice moravské, jehož koncepci vypracoval Vincenc Brandl.
Pod vlivem Františka Kameníčka se od devadesátých let 19. století začala Matice moravská profilovat především jako historický a uměnovědný spolek a tuto orientaci respektuje dodnes.
Jedním z vrcholných období Matice moravské byla doba první Československé republiky, kdy jako redaktoři Časopisu Matice moravské působili Bohumil Navrátil a Stanislav Souček. Vědeckou úrovní byl časopis srovnatelný s Českým časopisem historickým. V tomto období se rozvíjela i vlastní ediční činnost Matice moravské.
V padesátých letech 20. století Matice moravská odolala masové likvidaci spolkové činnosti. Až v březnu 1967 pod tlakem Československé akademie věd musela vstoupit jako kolektivní člen do Československé historické společnosti, kde pak setrvala až do jejího zrušení v roce 1990.
Po listopadu 1989 došlo k výměně vedení Matice moravské i k sestavení nové redakční rady, v níž se pod vedením profesora Jana Janáka zapojila do činnosti Matice moravské řada osvědčených badatelů hlásících se k demokratickým a českým tradicím společenských věd na Moravě – profesoři Josef Válka, Milan Myška, Jiří Kroupa, Jiří Malíř a další.
Do roku 1994 byla Matice moravská členem znovuobnoveného Historického klubu při Akademii věd České republiky.
Zhoršující se finanční situace donutila redakci Časopisu Matice moravské, která prakticky od roku 1967 suplovala činnost matičního výboru, hledat řešení prostřednictvím změny právního postavení Matice moravské. Po předložení nových stanov Ministerstvo vnitra České republiky zaregistrovalo Matici moravskou roku 1990 jako občanské sdružení. V témže roce byla jednohlasně přijata do Rady vědeckých společností při Akademii věd České republiky.
V současnosti má Matice moravská právní status zapsaného spolku.
(Bližší informace k dějinám Matice moravské viz in Chocholáč, Bronislav: Matice moravská. Dějiny spolku od počátku do současnosti. Brno 1997.)
Více informací na Matice moravská
• • • • • • • •
MATICE SLEZSKÁ
HISTORIE MATICE SLEZSKÉ
1877 – Byla založena Matice opavská v Opavě prof. Vincencem Praskem, knězem dr. Antonínem Grudou a dalšími českými vlastenci.
1880 – Matice opavská zakoupila jako své sídlo dům v centru Opavy na Rybím trhu - dnes Matiční dům.
1883 – V Opavě bylo otevřeno soukromé Matiční gymnázium, první česká střední škola ve Slezsku. Vznikají odbory Matice opavské ve městech a na vesnicích.
1894 – Bylo zřízeno Muzeum Matice opavské (veřejnosti zpřístupněno v roce 1901).
1898 – Byla založena Matice osvěty lidové pro knížectví Těšínské (po roce 1918 přejmenováno na Slezskou matici osvěty lidové pro Těšínsko, od r. 1908 se sídlem ve Slezské Ostravě).
1918 – Po vzniku Československa působnost Matice opavské byla rozšířena na celou západní část československého Slezska.
1920 – Po připojení Hlučínska k ČSR vznikají zde nové odbory jak Matice opavské, tak i Slezské matice osvěty lidové.
1937 – Vyvrcholení činnosti Matice opavské: sdružovala 7 425 členů v 85 místních odborech řízených 8 okresními sbory a ústředím v Opavě.
1938 – Po obsazení Opavy německou armádou bylo sídlo Matice opavské přemístěno do Slezské Ostravy do kanceláře Slezské matice osvěty lidové, majetek Matice opavské zabavila Německá říše.
1939 – Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byla Matice opavská spolu s dalšími českými organizacemi sloučena do Národní matice v Praze.
1943 – Národní matice byla rozpuštěna Říšským protektorem.
1945 – Po návratu svých předválečných členů do Opavy Matice opavská v srpnu obnovila svou činnost a stala se významnou sílou při obnovování těžce postiženého Slezska.
1948 – Matice opavská ukončila činnost a její úkoly a částečně navrácený majetek převzal Slezský studijní ústav v Opavě, o jehož vznik se Matice opavská zasloužila.
1968 – Byla obnovena činnost Matice opavské, která po dohodě se Slezskou maticí osvěty lidové pod novým názvem Matice slezská rozšířila svou působnost na celé historické území českého Slezska.
1969 – Matice slezská uspořádala Shromáždění slezského lidu na Ostré hůrce v Háji ve Slezsku ke 100. výročí prvního tábora lidu (12.9.1869). V Dolní Lomné na Těšínsku začala budovat přírodní amfiteátr, již v září se zde uskutečnil 1. ročník festivalu Slezské dny.
1972 – Pod tlakem politických sil byla Matice slezská donucena ukončit svou činnost.
1989 – V prosinci byla znovu obnovena činnost Matice slezské, následně vznikají místní odbory a oblastní výbory pro Opavsko a české Těšínsko.
1990 – Byl navrácen Matiční dům v Opavě, 19. května bylo uspořádáno opět Shromáždění slezského lidu na Ostré hůrce, byl ustaven Ústřední výbor Matice slezské.
1991 – Matice slezská převzala pořádání festivalu Slezské dny v Dolní Lomné (v období 1972-1990 pořádala festival místní osvětová beseda v Dolní Lomné a spolek Mánes).
1995 - Po náročné rekonstrukci byl znovu otevřen Matiční dům v Opavě.
1998 - Matice slezská byla hlavním organizátorem Setkání slezského lidu k 80. výročí vzniku samostatného československého státu na Ostré hůrce. Opavský primátor Jan Mrázek zde oznámil vytvoření Euroregionu Silesia.
2000 – Matice slezská se stala přidruženým členem Euroregionu Silesia.
2007 - Matice slezská řadou akcí oslavila 130. výročí své předchůdkyně Matice opavské.
2008 – 2009 – Byla provedena nákladná renovace fasády Matičního domu v Opavě.
2013 – Byly ustaveny nejmladší odbory Matice slezské – místní odbor Stěbořice a místní odbor Bystřice nad Olší.
2014 – Od 1. ledna se v souladu s novým občanským zákoníkem Matice slezská stává tzv. spolkem a její jednotlivé odbory tzv. pobočnými spolky.
Více informací na Matice slezská
© 2024-4/10 MSV INFO
