Češi a Moravané se na historické hranici každý rok přetahují lanem. To si dokonce sami vyrobili
Mezi Sirákovem a Újezdem na
Žďársku býval hraniční přechod
mezi Čechami a Moravou.
Lidé z obou stran jsou na něj
pyšní a tak tam v roce 2003
postavili celnici s figurínou
celníka i hraniční značky.
Podle dobové mapy tam byla
česko-moravská hranice platná
až do roku 1949.
Měl jsem nápad,
zavolal jsem panu Vlčkovi.
Říkal, do toho jdu s tebou,"
vzpomíná na rok 2003 Zdeněk
Blažek ze Sirákova. Postupně se
pak na historické hranici
objevila celnice i s celníkem,
dobová mapa, a také cedule
označující Království české a
Markrabství moravské. Na
stožáru tam také vlaje česká
vlajka. "Je to historicky
doložená hranice. Dokonce
lesem na obě strany vede
vykopaná struha," dodává.
Tradiční přetahování Čechů a
Moravanů na hranici mezi
Sirákovem a Újezdem
U hraničníku se od té doby
pravidelně scházejí Češi a
Moravané. "Byli jsme oslovení
Čecháčkama, abychom jim
pomohli. Jeden rok to teda
dělají Čecháčci, jeden rok my
Moravani," říká Veronika
Chlubnová z Újezdu. Program
bývá bohatý. "Vznikla rivalita,
kdo to má lepší," dodává s
úsměvem. Moravané dokonce
na hranici postavili funkční
středověkou hliněnou pec, ve
které při setkání pečou buchty.
"Kdokoli sem může zajet, čtyři
hodiny dopředu roztopit, a může
píct," zve další návštěvníky
Veronika Chlubnová.
Lidé z obou stran jsou na něj
pyšní a tak tam v roce 2003
postavili celnici s figurínou
celníka i hraniční značky
Vymezení zemské hranice
Mezi Sirákovem a Újezdem vede
hranice mezi
Čechami a Moravou
Hraniční kámen
Hlavním bodem programu
každého setkání je přetahování
lanem. To si dokonce postaru
vyrábějí sami. "Určili jsme pět
siláků z Čech, pět z Moravy.
Napneme lano, a kdo přetáhne
druhou skupinu, vyhrává. Češi
tahají do Čech, Moravani na
Moravu," říká Jaromír Vlček ze
Sirákova.
AUTOR Irena Šarounová
ZDROJ V Český rozhlas VYSOČINA
© 2023-7/16 MSV INFO